středa 9. září 2015

Děti se nudí a tak souloží.

Takový stoletý prach, že ani nejde utřít jedním tahem a dělá takový ty nechutný tmavý cucky, který se na všechno lepí a nejdou dolů. Tak přesně ten byl na tomhle blogu. Jsem velký bordelář. A upřímně, utírání prachu nesnáším.
Ale tenhle blog je prostě... ani nevím, jak to popsat?!

Dnes je zlomový a legendární den S. (Proč se říká den D? Podle mě je lepší den S. S jako Soni. Nebo taky Skvělý. Super. Superskvělý. Něco takovýho.)

Protože jsem se vrátila. Na den. Týden. Rok. Nevím. A je to jedno, prostě ahoj čau, Sonia is back. Back.

Návraty.

Bude mi 23.

Změnila jsem se. Poznala jsem se. Našla jsem se.

V mým životě jsem našla záchytný bod. Víte, už se tady vystřídal M., H., chvíli L. a O. (o nich jsem zde ale ani nestihla napsat, hmm), a teď P. Víte, čekala jsem, že se tu vystřídá celá abeceda než najdu hodnou duši, která bude kamarádit s mojí duší. A třeba taky vystřídá. Ale teď jsem u P.

Mohla bych ze svýho života udělat tv seriál. Byl by asi na tv barrandov.

Ten popisek..no, radši nic. (Nejsem těhotná.)




úterý 10. března 2015

I love my t-shirt!


Všude samý vztahy, ne-vztahy, vztahy-nevztahy. Každý miluje, podvádí, tahá za nos, sexuje. Ale my milujeme z čisté lásky. A nejvíc milujeme to, co máme na triku.



sobota 24. ledna 2015

best sister in the world.


Byly doby, kdy jsme se nemohly ani vystát. Znáte to. Nadávaly jsme si, mlátily se, podrážely si nohy a pomlouvaly se navzájem u rodičů (heh, fakt sorry, bejb!). Nesnášela jsem ji, když mě s sebou nechtěla brát ven, že jí sem prej na obtíž (byla fakt drsná a poslouchala hip hop). Když jsem byla mimino, vyhodila mě z kočárku, dle mého názoru mi pošťouchla mozek špatným směrem. V dětství mi hodila na hlavu svazek klíčů, kde mám doteď jizvu. Dělala věci, který jsem nikdy nepochopila (utratila peníze, kterými měla zaplatit výtvarný kroužek, na pouti). Chodila s klukama, který jsem ji neschválila (což se mi opravdu nelíbilo, byli tragičtí!). Pak žila jinde, já žila taky jinde, takže to mezi námi bylo na bodě "nevimkdesešacoděláš" nebo "jaksemášjáfajnmějse".

Nevím od kdy se to vlastně změnilo, asi s mým razantním rozhodnutím rozejít se s M., ona se rozešla taky a už jsme byly samy samotinký a na stejné vlně. A teď jsme spolu na bytě a jsme sehrané jak pražská filharmonie. A navíc máme skvělý humor, který chápeme jen my. Prostě hi five, sem barbar.