sobota 23. června 2012

A tak to má být.


Mám to štěstí, že i když jim jako splašená, razantně netloustnu. Kilečko nebo dvě nahoře opravdu neřeším, jsem zastánkyně krásných kyprých ženských tvarů. Docela často týhle výhody využívám. Takřka denně.

A tak se cpu jako utržená ze řetězu. Jsem spokojená. Miluju jídlo. Ale neumím vařit.
Od čeho jsou pak kuchařky, žejo.




Dneska jsem se koukala asi po stý na film Hon za svobodou (i když jsem musela přežít asi milion nováckých reklam, grrrr). Můžu na něj čučet furt dokola, mám ráda Mandy Moore, je nádherná. Sice filmy takovýchto žánrů zrovna nevyhledávám, příjde mi to furt to samý dokola, ale tenhle film mě vždycky nutí přemýšlet o tom, že bych se mohla klidně hned teď sebrat a jet vlakem třeba do Benátek nebo do Berlína na LoveParade. A bez peněz (který stejně nemám). 


2 komentáře:

  1. Joo pizzu bych si taky dala! Mám na ni poslední dobou chuť skoro pořád! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Já ten film miluju a vždycky jsem si říkala, že se jednou seberu na na LoveParade pojedu. Bohužel se mi tenhle sen nepovede splnit.

    OdpovědětVymazat