pátek 3. srpna 2012

I need pink pencil, please..


Často si připadám jak zabržděný malý dítě s IQ 50 a přitom mi táhne na dvacet, jdu na vysokou školu a před x lety měly ženy v mém věku zaděláno. Jsem divná?

Důkazem mé momentální slabomyslnosti a mírné debility (vše je spojeno s mým vnitřním nevyrovnaným stavem a pošramocenou psychikou) jsou činnosti, které provozuji a při kterých ostatním připadám jak spadlá z višně nebo rovnou z Marsu. Protože vymalovat si omalovánky v mém věku, to je přece naprosto, ale naprosto absurdní, nemyslíte? Svět jde tak rychle kupředu, že zapomínáme na věci, které nám dělají radost a přináší uspokojení (není nad pocit, když precizně vymalujete obrázek bez "přetahování")!

A proč vůbec dělat věci, které se od vás (a vašeho věku) očekávají?











Přesně tyhle omalovánky jsem si vymalovávala při extrémně nudných hodinách, což byl například český jazyk a psychologie (i když na tu učitelku mám nejlepší vzpomínky) na střední. Taky mi pár obrázků vymalovali spolužáci (Karel měl tygra, Ivetka japonskou holku s chrámem, kterou pojmenovala po jedné holce, kterou nesnáší, Alička zajíce a Adélka mořskou pannu a kurník se slepicema, které pojmenovala po členech své rodiny). Mimochodem jsou zakoupeny z Tesca asi za 5 Kč.


2 komentáře:

  1. Sakra kdybych tu měla pastelky tak jdu po tomhle tvém článku taky malovat! :D :)

    OdpovědětVymazat
  2. Já si vymalovávám pořád a to jsem starší. Minulý měsíc mě paní v papírnictví vytočila, protože neměla jediné omalovánky s krtečkem, kterého mám nejraději.

    OdpovědětVymazat