úterý 9. října 2012

Don't you worry, child..


Čtu řecky a latinsky. Pomalu, nejistě, blbě, zadrhávám se, ale čtu. Cítím se pyšně.

Mám se už o krapet líp. Školu vidím více optimisticky a říkám si, že když se chce, tak to jde. Přemýšlím, jestli jsem si tento obor zvolila správně, ale bez trochu času na to asi nepříjdu. Po probrečeném a depresivním dni jsem si uvědomila, že žádná vysoká škola a milion titulů nestojí za to, abych byla v životě nešťastná. Dokážu žít spojeně i za situace, že budu srovnávat zboží v obchoďáku, mějte tento argument za jakkoliv stupidní, ale já mám v životě jiné priority než kupu peněz a titul z VŠ. Tolik lidí už se na mě kvůli této větě dívalo skrz prsty a to nemluvím o učitelích na střední škole.

Máte rádi noční jízdy vlakem? Jelikož mám každé pondělí školu tak dlouho, že ani večerníček nestíhám, jezdím až za tmy. I přes strach z úchylů a dalších podivných individuí je to zážitek. Koukat ven, vidět všechno a zároveň nic.



Koncert v tomto klipu SHM (mimochodem tu kapelu mám vážně ráda, hodně) musí být taky zážitek jako hrom! Asi si ho napíšu na svůj wishlist :D

 


1 komentář:

  1. Noční jízdy vlakem jsou opravdu zvláštní. Taky se bojím v tom prázdném vlaku cizích individuí, ale zároveň se sekám na tom černém obraze, který vidím přes sklo. Horší je, když se zahledím moc a pozdě zaregistruju světla našeho města. :D

    Jsem ráda, že tu výšku začínáš pomaloučku brát s nadhledem, stále bude líp, určitě. =) A já bych se na tebe skrz prsty nedívala, já sama vlastně nevím vůbec, co chci. :D

    OdpovědětVymazat