středa 14. listopadu 2012

feel again


Latina mi dává solidně zabrat, je to hezký jazyk o tom žádná, ale tak obtížný, to byste nevěřili. To je samá deklinace, ablativ, vokativ, dativ, genitiv, adjektiva a substantiva. Brrr. Neustále "čekuju" svůj bankovní účet (cítím se hrozně důležitě, protože už mám svůj účet - pro mě něco jako další krok k dospělosti, ehm) a pokaždý ho zlostí zavřu, protože stále zeje prázdnotou (kromě mého prvého vkladu, ale to opravdu nestojí za řeč). Letos prostě Vánoce nebudou, ano je to tak. Jo a jestli nakonec budou (což budu nejštastnější na světě), poradíte mi nějaký dárky pro rodinu? A děkuji za pochvalu fotek z minulého článku, akvárko je přítele a je opravdu kouzelný, dokážu se na něj koukat neuvěřitelně dlouho a uklidňuje to mou mysl. Příští článek bude možná již známý a profláknutý tag11, jestli příjdu na 11 zajímavých věcí o mně. Budu muset více zapojit svou kůru mozkovou. Nevím, co je horší, jestli mít ve vlaku naproti sobě kojící romskou ženu nebo pubertální dvojici, která si balí špeka. Bez komentáře. Dnes přidávám pár naprosto nezajímavých všedních fotek.







Kdo uhodne, kdo bydlí v domečku, dostane bludišťáka!



1 komentář: