pondělí 28. ledna 2013

I just wanna hold ya


Rozloučení bylo pokorné, smutné, ale i přesto hezké a jednoduché (víte, jak to myslím), následné posezení u M. příbuzných doma bylo moc příjemné a hezky jsem se bavila. Mám jeho rodinu moc ráda, občas možná víc než tu svoji (ano, jsem nevděčná, ale znáte to).

Ples byl naprosto skvělej, užila jsem si ho, i když mě M. (nejslušněji řečeno) zlobil a byl na mě nemilý. Ale o to se už postaral někdo jiný, takže tak. Pasuji tento ples na nejlepší z letošní sezóny. Miluju své kamarády.

Hobit nečekaně nevyšel, M. má přirozený talent všechno rušit a odkládat (vzpomeňme si např. na slibovanou večeři na mé narozeniny) a tím mi působit psychické nemoci a trápení.

 Ve škole začínám propadat v mém podání vždy nebezpečné ignoraci a nezájmu. Prostě mi to nic nedává, spíš bere a to zejména mé nezrovnavysoké sebevědomí a můj drahocenný čas. Nervy už jsem poztrácela dávno a příjde mi naprosto zbytečné je sbírat zpátky, protože není dne, aby mě ta škola s prominutím nesrala. Prohlašuji univerzitu Pardubice na nejdebilnější vysokou školu u nás!

debilka si hraje po večerech s asuskem místo aby se učila/ na ksicht už jedině ziaja/ nejlepší snídaně/ zázrak na mou hřívu


1 komentář:

  1. Těch tvých oček jsem se krapet lekla. :D M. by se mohl polepšit, jak tak sleduju, ale jsou to chlapi a to musíme tak trošku respektovat, jinak se zblázníme. Ne to však nechat plavat, to by jsme nebyly my ženy. :D

    Achjo, já do teď nevím, kam se na vysokou hlásit. Místo na uměleckou jsem šla na ekonomku, takže výška se hodí s ekonomickým zaměřením a na to já už nemám nervy. Nevím, co jiného si hledat, ještě uvidím ... Jsem však rozhodnutá pro dálkové studium, nechce se mi pryč.

    OdpovědětVymazat