pátek 26. dubna 2013

You are sooo lazy!


Tuhle větu jsem slýchávala častěji, než "jdi se najíst" nebo "co bylo ve škole?", a tak Sonina ve středu ráno zvedla svou k-posteli-přirostlou prdel. Ano, je to tak, lemra nejlínější šla běhat (pokud se ten můj chabý pokus vůbec dá běháním nazvat). Bylo to šílený, málem mi vypadly plíce z krku (teď sem si vzpomněla jak se přesně tohle stalo panu Burnsovi, když naboural a Smithers si myslel, že to jsou airbagy, eh no nic). Ale nebylo to špatný, sice sem uběhla 20 metrů a už nemohla popadnout dech (takže jsem byla venku místo 30 minut hodinu), při příchodu domů jsem měla extra fialový nádech v obličeji, ale měla jsem a stále mám ze sebe skvělý pocit. Asi to zapojím do svého plánu žití.

A přestala jsem se přežírat sladkým, chodit do mekáče a piju hodně vody. Je mi faaajn. Nejspíš to vypadá, že jsem víc fotila než běhala, ale tak to vůbec není!


pondělí 22. dubna 2013

fire!


Střevní potíže v den, kdy zrovna máte nejdelší rozvrh a jste ve škole, jsou nic moc, věřte mi. Ale nebudu nechutná a radši vám řeknu, že už je to dobrý.

Dnes před začátkem semináře starořečtiny (ten referát jsem zvládla, uf) jsem byla ráno na čumendu v Levných knihách, protože jsem se na blogu mé oblíbené Aničky (která je mimochodem nejlepší a nejinspirativnější blogerka ever) dočetla, že mají v prodeji hrníčky s hudebními skupinami za 59 (a mezi nimi i Coldplay, I hope you understand), tak jsem si odnesla rovnou tři, COLDPLAYácký, U2ácký a tátovi k svátku KISSácký v domnění, že je stále ještě poslouchá. Chyba v indexu, doma mi máma řekla, že už jsou u něj dávno passé. No tak, tatii.

Zítra mám v plánu koupit si obyčejný bílý trička a pomalovat si je barvama na textil. První v seznamu jsou Kasabian, protože s M. teď neposloucháme nic jinýho (ani když přezouváme zimní pneu za letní na dvou autech jako zrovna včera - ano, už umím další užitečnou věc, fanfáry, prosím).


ano, jsem sebestředná blbka co strašně ráda špulí, mějte mě rádi, mucq

Nejlepší song (play, play!)



sobota 20. dubna 2013

up in the air


But if you ever need me, don't look the other way
cause I have lost my chances and hoping that someday
our ways crossing each others' will make us start again
so let's be friends by then...


A tak nějak to je. Každýho minulost jednou dožene a bude se ptát sám sebe, co by se stalo a kde by byl, kdyby se rozhodl jinak. Je těžký udržet city na uzdě, určitě to znáte.

Jsem nachcípaná a naši mě furt nutěj chodit do školy, takže kdybych na vás někde ve vlaku na mé trase prskla bacil, promiňte mi to. Naštěstí si ke mě sedá pouze skupinka tří opilích třicátníků, kteří po sobě lejí pivo, pomalu ani nevědí jakým vlakem jedou, ale hlavně že jedou pařit a vedou vtipnou konverzaci (ale bohužel, 18 už mi, pane, není), takže myslím, že těch pár mých bacilů jim neublíží, jelikož je hned vypálí.

Měla bych dělat referát na starořečtinu, jelikož ho budu (nebo spíš bych měla) v pondělí přednášet. Nemám ani čárku. Jak nečekané. Ale když dávaj pána prstenů, tak se nedá dělat nic jinýho, to prostě musíte pochopit.

nové vokuláry
téměř letní pardubice / cesta domů



úterý 9. dubna 2013

cigarettes in the theatre


Od včera se mi v krku prohánějí čerti, takže jsem dnes usoudila, že to latinářce prostě nemůžu udělat a nakazit ji svými parazity, tak jsem se sebrala a po první přednášce jela domů. Beztak jsem to chytla od mého hodného kamaráda spolužáka, který si vždycky kýchne a už ze zvyku si otře ruku o mou mikinu (jen tak naoko, ale bůhví). A pak se tomu oba smějeme jako pacienti.

A tak ležičkám, čajíčkuju (ale mnohem radši bych kakajíčkovala), sirupíčkuju a poslouchám hudbu. Mnohem raději poznávám nové kapely než nové filmy, když nepočítám kino (protože já miluju filmy v kině), ale doma sleduji už mnou zajetou klasiku (takže jsem odpoledne snad po sté zkoukla poslední díl Harryho Pottera). A tak slídím na youtube a sháním nové hudební idoly.


Nejlepší kniha a nejlepší spisovatel ever. A nejvíc mě to baví číst ve vlaku, jednou jsem díky tomu napínavému ději a mé nechuti přestat číst zapomněla vystoupit a málem jela až do Trutnova.

sobota 6. dubna 2013

mother, we just can't get enough


Včera dávali Dlouhou cestu a M. mi to furt přepínal, protože na slaďáky jako není, pff, je to vesnický tvrďák! Musím opravdu občas ocenit debilitu tv novy, jelikož opakuje filmy z předešlého dne na cinemě.

Ve středu jsme byli na véče (již zmiňovaný opožděný dárek k mému svátku), dala jsem si steak se sušenými rajčaty a bylinkovým máslem s hranolkama a nevím proč, ale vždycky je to ten druhý, který má lepší jídlo. Ale stejně to bylo výborný, akorát neměli zmrzlinové poháry. Co je to za restauraci, když nemají zmrzlinové poháry? Pohlreicha na ně!

Dnes ještě nějaké obyč fotky z Prahy. Snad už bude hezky a teplo, abych mohla jít fotit ven..

Na konci článku jeden z mých favourites songs.



úterý 2. dubna 2013

L.S.F.


Lost souls forever.

Dnes ráno jsem se musela doslova přemáhat, abych zvedla prdel z postele a šla na vlak do školy. Chtělo se mi brečet, po báječných velikonocích, kdy jsem byla u M. jsem měla zase navštívit to satanášovo doupě. A co si budeme povídat, měla jsem zůstat doma, protože naše latinářka vybouchla jak Vesuv a byla to erupce přímo ničivá, mé ideje zalila láva a jsou nadobro pohřbeny pod sutinami mého optimismu.

Dnes pár fotek z již zmiňovaného výletu do Prahy. Můj názor zůstává pořád stejný, nechtěla bych tam žít ani za nic, sorry, sir.

Sister.

Leo Express. Co dodat, zážitek!

Trocha kultury.


Trapčíme.




8 hodin ráno, nikde nikdo.