pátek 13. prosince 2013

the end?


Jsem dezorientovana, zklamana. Predstavuji si moji dusi, jak odhodlane, odevzdane, ale i presto maximalne zranene a se slzama v ocich kouka do dali z okna, kde se na kopcich prohybaji vetve stromu pod naporem silneho vetru. Jsem silna navenek, ale slaba uvnitr. Ale stave verim, ze je nejaka sance, ze se jednou ci pozdeji projdu po duze a dojdu do uplne jineho sveta, kde na me budou vsichni hodni, laskavi, nebudou mi ublizovat a kde ma duse bude spokojenosti vrnet.

Nevhodna slova dokazou hodne ublizit, i ta, co jsou myslena nevinne. Chci, aby vsechno bylo v poradku. Aby to bylo takovy jako na zacatku. Chci, aby si me nekdo vazil a daval mi to najevo. Mam neuveritelny pocit prazdnoty, takovy sem nemela ani kdyz jsem byla sama. Nechci uz zazit to, co jsem zazila, nechci byt zase zlomena.

Jediny, co mi dokaze zvednout naladu je skutecnost, ze 16.2.2014 jedu se segrou na OneRepublic. A taky Oscar Wilde a jeho Stories.

1 komentář:

  1. To se mi ani trošilinečku nelíbí. :( Netuším, co se stalo, vlastně do toho ani nevidím, ale jestli prostě něco tlápl chlap, což tak většinou bývá ... achjo ... ano, bez mužů si to nedovedeme představit, baví nás to s nimi a prostě .. potřebujeme je .. ale kolikrát potřebují kopnout do hlavy, aby si uvědomili, co dělají a nebo jak některé věci snášíme my ženy. Doufám, že bude vše v pořádku.

    Jinak ten koncert One Republic ti záávidím!

    OdpovědětVymazat