sobota 24. ledna 2015

best sister in the world.


Byly doby, kdy jsme se nemohly ani vystát. Znáte to. Nadávaly jsme si, mlátily se, podrážely si nohy a pomlouvaly se navzájem u rodičů (heh, fakt sorry, bejb!). Nesnášela jsem ji, když mě s sebou nechtěla brát ven, že jí sem prej na obtíž (byla fakt drsná a poslouchala hip hop). Když jsem byla mimino, vyhodila mě z kočárku, dle mého názoru mi pošťouchla mozek špatným směrem. V dětství mi hodila na hlavu svazek klíčů, kde mám doteď jizvu. Dělala věci, který jsem nikdy nepochopila (utratila peníze, kterými měla zaplatit výtvarný kroužek, na pouti). Chodila s klukama, který jsem ji neschválila (což se mi opravdu nelíbilo, byli tragičtí!). Pak žila jinde, já žila taky jinde, takže to mezi námi bylo na bodě "nevimkdesešacoděláš" nebo "jaksemášjáfajnmějse".

Nevím od kdy se to vlastně změnilo, asi s mým razantním rozhodnutím rozejít se s M., ona se rozešla taky a už jsme byly samy samotinký a na stejné vlně. A teď jsme spolu na bytě a jsme sehrané jak pražská filharmonie. A navíc máme skvělý humor, který chápeme jen my. Prostě hi five, sem barbar.





neděle 4. ledna 2015

no more tears, no more lies.. only freedom, dreams & life..


Přemýšlela jsem, uvědomila si pár věcí.. když něco doopravdy chcete, musíte tomu jít naproti a nebát se. Nikdy před ničím necouvnout a nebrat v úvahu možný neúspěch. Vždy být sám sobě dostatečnou oporou a nikdy o sobě nezapochybovat. Život máme, co dosud víme, pouze jeden. A proto dál sněte, žijte, milujte..



Moje připomínka toho, kdo jsem.