středa 9. září 2015

Děti se nudí a tak souloží.

Takový stoletý prach, že ani nejde utřít jedním tahem a dělá takový ty nechutný tmavý cucky, který se na všechno lepí a nejdou dolů. Tak přesně ten byl na tomhle blogu. Jsem velký bordelář. A upřímně, utírání prachu nesnáším.
Ale tenhle blog je prostě... ani nevím, jak to popsat?!

Dnes je zlomový a legendární den S. (Proč se říká den D? Podle mě je lepší den S. S jako Soni. Nebo taky Skvělý. Super. Superskvělý. Něco takovýho.)

Protože jsem se vrátila. Na den. Týden. Rok. Nevím. A je to jedno, prostě ahoj čau, Sonia is back. Back.

Návraty.

Bude mi 23.

Změnila jsem se. Poznala jsem se. Našla jsem se.

V mým životě jsem našla záchytný bod. Víte, už se tady vystřídal M., H., chvíli L. a O. (o nich jsem zde ale ani nestihla napsat, hmm), a teď P. Víte, čekala jsem, že se tu vystřídá celá abeceda než najdu hodnou duši, která bude kamarádit s mojí duší. A třeba taky vystřídá. Ale teď jsem u P.

Mohla bych ze svýho života udělat tv seriál. Byl by asi na tv barrandov.

Ten popisek..no, radši nic. (Nejsem těhotná.)